Letem světem Amsterdamem

Vytisknout recept

Už je to půl roku, co jsme byli na naší dobrodružné dovolené v Itálii a řekli jsme si, že je akorát ten pravý čas zase si trochu oddychnout. Delší dovolenou si přeci jenom necháváme zase na léto a tak se nám nejvíce zamlouval nějaký krátký a intenzivní city break. Navíc jsme měli zajištěné hlídání dcery a mohli jsme tak vyrazit s mužem jenom my dva. Nakonec jsme se rozhodli pro Amsterdam, který je relativně blízko a kde jsme ani jeden ještě nebyli.  Protože jsme pobyt plánovali na 3 dny, zvolili jsme cestu letadlem (s Easy Jetem), protože autem by to na tak krátkou dobu nedávalo smysl.

Odlétali jsme ve čtvrtek pozdě večer a zpátky se vraceli v neděli večer, takže jsme před sebou měli téměř 3 celé dny volna.

V knihovně jsem si před cestou půjčila průvodce a udělala krátký research na internetu, ale musím říct, že jsme si náš pobyt vlastně ani moc neplánovali a vše nechávali volně plynout. V poslední době se mi totiž celkem osvědčilo jít cestou „nečekej nic a dostaneš hodně“.

Amsterdam je v Evropě obecně celkem známý turistický cíl a každý z nás si s ním určitě spojí plno asociací. Tak to bylo i u mě – vím, že je to město kol, tulipánů a sýrů a také je to ráj pro uživatele marihuany. Ačkoliv tohle všechno jsem dávno věděla, stejně mě některé věci přímo na místě překvapily.

Ano, kola jsou v Amsterdamu naprosto všude a jezdí na nich pomalu všichni místní. Ulice jsou obsypané přeplněnými stojany na kola v takové míře, že když chcete někde uzamknout to vaše, máte problém najít místo. Nikdy v životě jsem neviděla takovou koncentraci kol, konkrétně třeba před hlavním nádražím. Infrastruktura pro cyklisty je tam na velmi vysoké úrovni, takže je tam opravdu radost na kole jezdit. To v Praze byste se báli, že Vás někdo srazí…Samozřejmě i my jsme si kola na jedno odpoledne půjčili a musím říct, že to byl skvělý zážitek. Člověk se vlastně sám sebe ptá, proč i doma na kole nejezdí víc. Jak už jsem ale zmínila, pohybovat se v centru Prahy na kole není zase takové terno a má to svá úskalí.

To v Amsterdamu jsme si to užili se vším všudy a protože je tam všude rovinka, není to ani pro méně zdatnější jedince nic složitého. Díky kolům jsme navíc mohli za krátký čas město rychle poznat a vytyčit si místa, kam se chceme podívat podrobněji. Já jsem si navíc ke kolu vymínila i košíček, do kterého jsem si později uložila čerstvé tulipány koupené na místním trhu a připadala jsem si jak hlavní hrdinka z romantického filmu, která v košíku na kole vozí čerstvé bagety a květiny, jež ráno pořídila na trhu 🙂 Určitě také doporučuji projet si na kole stezku podél moře, je to krásné a osvobozující.

Další věcí, kterou jsem sice o Amsterdamu věděla, ale i tak mne překvapila, bylo ono již zmíněné kouření trávy. Vůně (nebo chcete-li zápach) marihuany byla totiž ve městě všudypřítomná, ať jsme se hnuli kamkoliv. Centrum navíc lemovali různá „muzea“ canabisu, obchody s rozličnou škálou semen a hlavně známé coffeeshopy. No a co by to bylo za návštěvu Amsterdamu, kdybychom do takového coffeeshopu nezavítali i my. Zážitek to byl rozhodně zajímavý  a když k tomu člověk přistupuje s mírou, tak si myslím, že to není nic špatného.  Díky trávě se ale do Amsterdamu stahuje i hodně podezřelých lidí a tak se musíte mít na pozoru. My jsme však žádnou špatnou zkušenost nezaznamenali.

Když se posunu dál, tak mi dáte určitě za pravdu, když řeknu, že každý si Holandsko určitě spojí s tulipány. Já, jako typická ženská, květiny miluju a tak mne opravdu těšil pohled na všudypřítomné rozkvetlé nejen tulipány, ale i narcisy a další. Ještě před odjezdem jsme zvažovali, zda si při tak krátkém výletu zabrat jeden celý den na návštěvu proslulého květinového parku Keukenhof, který leží asi 30 km od Amsterdamu. Problém se naštěstí vyřešil za nás, protože Keukenhof otvíral své brány až týden po našem pobytu. Asi je to tak lepší, protože mi nemuselo být tolik líto, že bychom se tam nestačili podívat. Tento květinový ráj si ale rozhodně nechávám na seznamu na jindy.
Ve městě jsme tak alespoň navštívili muzeum tulipánů, kde jsem si koupila cibulky tulipánů a jiřinek a je to tak nejlepší suvenýr, který se mi bude připomínat každý rok na naší zahrádce.

Teď už bych se ale konečně měla více dostat k tomu, co vše stojí ve městě za návštěvu. Ona ale samotná procházka v centru, uličkami mezi vodními kanály, stojí za to.

Amsterdam je opravdu plný různých muzeí, takže jestli je to váš šálek čaje, budete nadšeni. Krom velkých institucí zaměřených na obecné historické sbírky, zde najdete třeba i muzeum kabelek a peněženek a mnoho, mnoho dalších. My jsme navštívili Rijksmuseum (Říšské muzeum), což je největší a nejvýznamnější muzeum Nizozemska a nachází se na obrovském náměstí Museumplein. Ten den totiž nebylo příliš hezké počasí a tak to byl přímo ideální program, navíc, když zde měli mimořádnou expozici zahrnující veškerou Rembrandtovu tvorbu. Fronty do muzea jsou obrovské, takže doporučuji si koupit vstupenku (19 EUR) online, kdy ušetříte asi 2 EURa a hlavně mnoho času. Tak jsme to nakonec udělali i my – zakoupili přes telefon online vstupenky během minutky a hned jsme mohli dovnitř. Rezervace dopředu není nutná.

Ačkoliv jsme si mysleli, že muzeum procházíme hodně svižně, tak jsme tam (i s Rembrandtovou expozicí) strávili asi 4-5 hodin a to jsme opravdu neprošli vše. Kromě malého muzea tulipánů a sýrů už jsme potom do žádného ani jít nechtěli, protože jsme nehodlali všechen čas trávit uvnitř. Rijksmuseum ale za návštěvu rozhodně stojí.

Jedním z hlavních lákadel Amsterdamu je rozhodně rodný dům Anny Frankové (kdo neví, o kom mluvím, tak si dohledá). Tam jsme se samozřejmě také chtěli podívat. Zde se ovšem negativně projevilo minimální plánování naší cesty, protože po příchodu na místo jsme se dozvěděli, že vstupenky se dají pořídit pouze online a na daný čas, ale hlavně, že jsou všechny na nadcházející dny vyprodané. Jak jsme zjistili, tak nějaký malý objem vstupenek jde do prodeje online ještě vždy ten den ráno, ale vstávat kvůli tomu v sedm a nervovat se u internetu, se nám vážně nechtělo. Dům jsme si tak prohlédli pouze z venku, ale ve výsledku jsme měli plno jiných zážitků, takže ani tolik nelitujeme.

Pro milovníky květin, tedy hlavně ženy, doporučuji nevynechat návštěvu plovoucího květinového trhu Singel, kde se prodávají květiny všeho druhu, ale samozřejmě především cibuloviny v čele s tulipány. Trh je postavený na hausbótech a je největším plovoucím květinovým trhem světa. Dnes tu kromě květin koupíte rozličné suvenýry a neustále tu fluktuje velké množství lidí.

Když teď odbočím z vyšší kultury trochu na nižší úroveň, určitě víte, že v Amsterdamu nesmíte vynechat návštěvu tzv. Red Light Districtu, tedy dlouhé ulice na březích kanálu, kde se dívky ukazují a prodávají v malých, červeně podsvícených výlohách se záclonkami. Nechybí zde ale ani větší erotické kluby, lákající především muže-turisty. Nejlepší je projít si ulici až po setmění, kdy má tu teprve tu správnou atmosféru.

No a protože můj muž miluje fotbal, bylo jasné, že v Amsterdamu musíme navštívit proslulý Johan Cruyff stadion, domovský stadion clubu Ajax Amsterdam. Ke stadionu se dá pohodlně dostat metrem (vlakem) nebo autobusem. Protože tento stadion je opravdu obrovský a známý, probíhají zde průvodcované prohlídky (15 EUR), které jsme se také zúčastnili. Původně se mi moc nechtělo, protože fotbal obecně mne moc nebere, ale nakonec musím říct, že mne to celkem bavilo, výklad byl zajímavý a podívali jsme se na zajímavá místa (šatna klubu, tisková místnost, muzeum a samozřejmě vnitřek stadionu).

Co se týká jídla, neřekla bych se je Amsterdam kulinární ráj, ale to rozhodně neznamená, že se tu dobře nenajíte. Určitě tu ale více frčí mezinárodní kuchyně ze všech koutů světa, než nějaké místní speciality. A co je tedy největší kulinární předností města? Rozhodně velmi rozmanitá možnost street food stravování, kdy tyto podniky jsou koncentrované většinou v tzv. bar street uličkách, překypujících bary, hospůdkami či bistry. Taková místa v Praze pořád ještě chybí, i když se to už lepší. Já doporučím nevynechat třeba známou ulici Damstraat, kterou se můžete vydat třeba při cestě do Red Light District.

Co vás při procházkách Amsterdamem určitě upoutá, jsou mnohé cukrárny/pekárny s velikými výlohami plnými rozličných zákusků, vaflí, mini dortíků či makronek. Většinou se jedná o pekárny francouzského typu. My jsme se nakonec drželi na uzdě a ochutnali pouze jednou a to plněné trubičky. Těšila jsem se ještě na ochutnávku vaflí, ale nakonec už na to nějak nedošlo, protože jsme měli královské snídaně v hotelu a později večer už nebyla tolik chuť.
Určitě jsme také nemohli neochutnat místní hranolky, které jsou tzv. hranolky belgického tipu, které jsou silnější a vláčnější, často s různými omáčkami. Byly dobré, ale rozhodně jsem už jedla i lepší. V jedné asijské restauraci jsem si dala skvělý ramen a muž měl vynikající maso s rýží v teryaki omáčce. To nám opět připomnělo, že asijská kuchyně v Praze má ještě docela mezery.

O jídle v Amsterdamu bych tady ještě chvíli mohla mluvit, ale myslím, že mnohem lepší je si to zažít na vlastní kůži, což platí o celém městu. Jak už jsem řekla v úvodu, Amsterdam mne v mnohém překvapil a celkově byl lepší, než jsem si ho představovala. Ačkoliv má cca o 400 000 obyvatel méně než Praha, v některých pohledech mi přišel rozvinutější a také víc kosmopolitní. Už na samotném letišti vidíte znatelný rozdíl, ale je pravda, že to je způsobeno hlavně velkým množstvím letů do zámoří.
Amsterdam rozhodně stojí za návštěvu. Díky své velikosti a také relativně malé vzdálenosti od České Republiky je to ideální cíl na prodloužený víkend.