Roadtrip po Itálii – Lago di Garda

Vytisknout recept

Ti, kteří čtou můj blog pravidelně, vědí, že jsme loni v létě podnikli cestu po Severní Itálii. A protože se nám cesta velmi vydařila a Itálie zalíbila, rozhodli jsme se letos roadtrip zopakovat, akorát jsme tentokrát zamířili o něco jižněji. Více o naší loňské cestě se dozvíte zde.

Cestovali jsme opět ve stejném složení – já, můj muž, dvou a půl letá dcera a moje mamka. Plán cesty byl přes Lago di Garda směrem na jih až do Sorrenta (Neapol) a pak zpět přes Toskánsko domů, celkem na 16 dní, ve třech různých ubytováních.

Na úvod bych možná ještě ráda poznamenala, že takový roadtrip není úplně levná záležitost, ale když porovnám, kolik jsme toho za tu dobu stačili vidět a prožít, tak to vlastně zase tak draho nevychází. Záleží také samozřejmě na mnoha faktorech, třeba na druhu ubytování, způsobu stravování a počtu navštívených turistických atrakcích. My jsme se ubytovávali v apartmánech nebo venkovském domě a to hlavně z toho důvodu, že se nám to opět zalíbilo už v loni. Žádné přeplněné hotely, ale klid a možnost vychutnat si autentickou atmosféru. Jediné, za co cenu dolů nesrazíte, je cena italského benzínu a dálnic (mýtné). Zde je ale nutné dodat, že Italové mají dálnice nesrovnatelně lepší než my v Čechách a tak se s tou cenou člověk relativně rychle smíří. Ale teď už pojďme k věci a k mému vyprávění.

Loni jsme jeli cestu z Prahy do Janova bez přespání na „jeden zátah“, ale to už byla hraniční vzdálenost. Letos bylo tedy jasné, že směrem do Neapole musíme někde přespat a protože se nám velmi líbilo Lago di Garda, rozhodli jsme se zůstat dvě noci právě tam. Téměř celé pobřeží jezera je poseto stovkami ubytovacích kapacit, takže je z čeho vybírat. Jestliže ale chcete získat dobrou cenu, je nutné pokoj rezervovat s velkým předstihem. My jsme si nakonec vybrali apartmány Bran Denise na východní straně jezera, několik kilometrů od městečka Garda. Jelikož jsme měli všude k dispozici vlastní auto, nedělalo nám problém bydlet trochu „na samotě“ a ne rovnou na břehu jezera. Na tom se dá totiž dobře ušetřit.

Z Čech jsme vyjížděli na noc  hlavně kvůli dceři a malému provozu a do apartmánů jsme dorazili něco kolem 11 hod. dopoledne.  Měli jsme štěstí a pokoj jsme dostali ihned, takže jsme si mohli po náročné noci pořádně odpočinout. Apartmány jsou umístěny na klidném místě, téměř mimo vesnici a v malém areálů se nachází bazén, dětský bazén, dětské hřiště, několik sportovních aktivit a také místo na barbecue, takže je to místo jak stvořené pro rodinou dovolenou. Samotné apartmány byly čisté a prostorné s velkou terasou. Jediná úsměvná věc bylo to, že toaletní papír si musíte přivést či koupit vlastní, což jsem doposud nikde nezažila.

První den po příjezdu jsme brali opravdu jako odpočinkový a proto jsme se jeli večer pouze podívat do nejbližšího městečka Garda, které leží na pobřeží jezera. Tohle malebné místečko se mi líbilo ještě více než loni navštívená Peschiera del Garda, hlavně kvůli tomu, že je místo obklopeno skalnatým masivem. Stačí se procházet po pobřežní promenádě a připadáte si jako u moře. Nemohli jsme si proto nechat ujít příležitost dát si večeři při zapadajícím slunci právě s nádherných výhledem na Lago. Kdybych si měla představit, že nemůžu jet až k moři, tak tohle místo by mi ho hravě vynahradilo. Na Lago di Garda je toho ale mnohem víc k vidění a dělání. My jsme sice na žádné sporty neměli čas, ale pro turistiku a cyklistiku je tohle místo jako stvořené. Čím víc jedete podél jezera na sever, tím více se zde zvedají vysoké skalnaté masivy, které přímo vybízí ke zdolání.

My jsme proto druhý den pobytu vyrazili severně směrem do městečka Malcesine, ze kterého vede oblíbená lanovka na vrchol Monte Baldo. Jelikož je toto místo vyhledávaným turistickým cílem, mysleli jsme, že na lanovku budeme stát pořádnou frontu, ale opak byl pravdou. Nevím, zda to byla jen náhoda, ale ve frontách jsme zde nečekali vůbec, což bylo milé překvapení. Cena za zpáteční jízdu pro dospělého člověka stojí 22 EUR, ale nahoru se jet opravdu vyplatí, protože výhledy, které se vám naskytnou jsou nádherné.

Navíc to není tak, že vyjedete na jeden vrcholek, odkud nemáte kam jít, ale lanovka vás vyveze na vrchol kopců odkud se můžete klidně vydat na další tůru. Nahoře najdete kromě krásných výhledů třeba i stáda ovcí pasoucích se na horských loukách, malou farmu s alpakami, ale i horskou hospodu s malým hřištěm, takže ani děti nepřijdou zkrátka a můžou se vyřádit a pozorovat zvířátka. Akční sportovci pak ocení možnost, že lanovka může na vrchol vyvést i horská kola.

Na Lago di Garda se toho dá dělat vážně mnoho, ale my už jsme další den ráno rychle zabalili a frčeli směrem na jih, okolo Říma až do Sorrenta u Neapole, což měla být naše cílová zastávka. Cesta trvá nějakých 6 hodin, takže přesun nám zabral vlastně celý den.

Ale abychom neseděli celý den jenom v autě, rozhodli jsme se udělat zastávku v Tivoli u Říma, kde se nachází nádherná Villa D’Este s rozsáhlými a překrásnými zahradami. Já jsem do té doby tohle místo neznala, ale jestliže se pohybujete v okolí Říma, je to určitě skvělé místo na půl denní výlet. Mě osobně okouzlily hlavně zahrady s mnoha fontánami, jezírky a potůčky, které vám v horkých letních dnech poskytnou osvěžující oázu a úkryt před horkým sluncem. Pochopila jsem, že místo je oblíbeným turistickým cílem, ale při naší návštěvě mi rozhodně nepřišlo přeplněné a počty turistů určitě nebyly nijak obtěžující. Při příchodu jsme se dozvěděli, že u příležitosti nějaké významné události (nevím jaké) je nyní vstup zdarma, což byl příjemný benefit. Kolik tedy stojí vstup běžně jsem už potom nepátrala. My jsme neměli tolik času a strávili jsme v zahradách asi hodinu, ale určitě bych tam ještě další hodinu vydržela, kdyby byla možnost.

Potom jsme zase rychle naskočili do auta a do Sorrenta jsme dojeli asi v deset večer, už za tmy, ale aspoň jsme i tento den měli nějaký příjemný zážitek a ne pouze stereotypní jízdu autem. Jak jsme si užívali v Kampánii a co vše jsme zažili se dozvíte v dalším díle mého cestopisu, který doufám napíšu co nejdříve 🙂